|
|
Volební kampaň Československé strany národně socialistické ve volbách 1946
Šimek, David ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Konrádová, Marcela (oponent)
Bakalářská práce má za cíl představit volební kampaň Československé strany národně socialistické (ČSNS) ve volbách roku 1946 a poskytnout k ní relevantní teoretický a historický kontext. Poválečné období v Československu (1945-1948) je nejčastěji zkoumáno z pohledu komunistické strany a jejího postupného ovládnutí státní moci, vrcholícího v únoru roku 1948. Ostatní politické strany této doby se tak ocitají mimo hlavní proud zájmu, přestože sehrály při obnově politického i společenského života významnou roli. Tato práce je tedy pomyslným doplněním tohoto období o perspektivu ČSNS. První část práce se věnuje teoretickému pozadí politické komunikace (vymezení pojmu propaganda), vývoji stranické organizace a volebních kampaní. Důraz je kladen na koncepty, které na problematiku nahlížejí z delší časové perspektivy a umožňují tak zanalyzovat modely a vzorce v dnešní politické praxi již zastaralé. Druhá část popisuje politický a společenský kontext voleb 1946. Třetí část práce je věnována Československé straně národně socialistické, jejímu vzniku, její historii a hlavním osobnostem volební kandidátky při volbách 1946. Následně jsou uceleným způsobem popsány hlavní aspekty volební kampaně této strany, i. e. volební organizace, volební program, vzájemná konfrontace vybraných stran či volební estetika....
|
|
| |
|
| |
|
|
Václav Majer: politik v letech 1945-1948
Brož, Jan ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobou Václava Majera (22. 1. 1904 Pochvalov - 25. 1. 1972 College Park, Maryland, USA) a jeho politickou činností, zejména v období třetí republiky. Václav Majer byl sociálnědemokratickým politikem a je vnímán jako hlavní představitel pravicového křídla uvnitř své strany. Tato charakteristika v daném kontextu znamenala, že byl ostražitý vůči komunistům a stavěl se skepticky k úzké spolupráci sociální demokracie s KSČ. Protože kořeny mnohých politických událostí třetí republiky sahají do období druhé světové války, práce sleduje Majerův život již od doby druhé republiky. Nejprve se věnuje okolnostem Majerova odchodu do emigrace začátkem roku 1940. Potom text informuje o jeho činnosti v rámci politických struktur československého exilu ve Velké Británii. Ve třetí, nejobsáhlejší kapitole se práce zabývá Majerovou činností ve třetí republice. Rozebírá jednotlivé kauzy tehdejší politické scény. Všímá si těch kauz, v nichž sehrál Majer důležitou roli. Jedná se zejména o otázky znárodnění, československé účasti na Marshallově plánu, brněnského sjezdu sociální demokracie a únorových událostí roku 1948. Práce končí Majerovým odchodem do exilu po Únoru.
|
|
|
Poválečné volby 1946 v ČSR jako mezník nástupu KSČ k moci
Častorálová, Andrea ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
ABSTRAKT Bakalářská práce Poválečné volby 1946 v ČSR jako mezník nástupu KSČ k moci se zabývá přeměnou politické taktiky komunistické strany v Československu po volbách v roce 1946. Od jejího znovuobnovení v roce 1945, až po únorový převrat v roce 1948 prošel její postup k absolutnímu převzetí vlády v zemi významnou změnou. V úvodu jsou popsány události, které předcházely konání voleb a které se staly důležitým činitelem majícím vliv na jejich výsledek. Jedná se nejen o pravidla stanovená Národní frontou, jež například omezila počet účastníků či limitovala volební kampaň jednotlivých stran, ale také o průběh propagace a konání voleb. Druhá část popisuje reakce hlavních lídrů na výsledek a rozebírá připravované kroky komunistické strany. Dále sleduje dobu společné vlády, během které se komunisté zaměřili na řízený vnitřní rozklad nekomunistických stran Národní fronty a na postupné pronikání do širších vrstev společnosti. Text je zakončen stručným pohledem na únorové dny, které byly vyvrcholením dlouhodobě propracované taktiky, tlaku na nekomunistickou část vládních orgánů a svébytným procesem politické změny v zemi. Významnou roli sehrály i zmíněné zahraniční události jako byl například Marshallův plán nebo založení Informbyra.
|
|
|
Demokrat Petr Zenkl (od učitelství do exilu)
Nekola, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Konečný, Karel (oponent) ; Raška, Francis (oponent)
Studie "Demokrat Petr Zenkl (od učitelství do exilu)" je komplexní politickou monografií jednoho z nejvýznamnějších československých politiků, PhDr. Petra Zenkla. Popisuje jeho odboj proti Rakosko-Uhersku, osvětovou činnost a počátky v politice, komunální působení v Praze, účast ve vládách druhé a třetí republiky, kariéru v rámci Československé strany národně socialistické a vůdčí úlohu protikomunistického exilu v USA během studené války.
|
|
|
Neúspěch demokratického socialismu - vnitřní vývoj národních socialistů a sociální demokracie v prvním poválečném roce (jaro 1945 - léto 1946)
Drda, Václav ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce je věnována vnitřnímu poválečnému vývoji dvou demokratických, socialistických stran v poválečném Československu. První je Československá strana národně socialistická. Druhou je Československá sociální demokracie. Obě strany byly jedněmi ze šesti povolených stran Národní fronty. Cílem práce je zmapovat vývoj obou stran od května 1945 do léta 1946, kdy proběhly parlamentní volby a pokusit se objasnit, proč ani jedna v těchto volbách neuspěla. V úvodních dvou kapitolách zdůvodňuji výběr tématu a hodnotím použité literární prameny. Následuje kapitola, která nastiňuje politický vývoj mezi stranami Národní fronty na jaře 1945 před osvobozením Československa. Další kapitola je věnována období od konce války až do podzimu 1945, kdy proběhly ustavující sjezdy obou stran. Zkoumám zde mimo jiné vnitřní organizační strukturu obou stran, od vrcholných funkcí, přes odborné komise, až po ty nejnižší. V této kapitole je i část zkoumající různé ideologické skupiny uvnitř obou stran. Pátá kapitola je věnována oběma ustavujícím sjezdům národních socialistů a sociálních demokratů. Šestá kapitola zahrnuje období od podzimu 1945 do voleb 1946 a je věnována předvolební kampani a sestavování kandidátek. V sedmé kapitole mapuji volební výsledek a jeho dopad na obě politické strany. Závěr již objasňuje...
|
|
|
Československá sociální demokracie před volbami v roce 1946 očima Rudého práva a Svobodných novin
Chaloupská, Markéta ; Vošahlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Téma diplomové práce je Československá sociální demokracie před volbami v roce 1946 očima Rudého práva a Svobodných novin. Text si klade za cíl přiblížit problematiku odrazu Československé sociální demokracie (ČSD) před volbami v roce 1946 v dobovém tisku - Svobodných novinách a Rudém právu. Volby do Ústavodárného shromáždění dne 26. května v roce 1946 se totiž na dlouhou dobu staly posledními demokratickými volbami. Komunisté v nich získali 40,17 % hlasů a poprvé v historii Československé republiky se dostali do vlády. O tomto odrazu tohoto tématu v dobovém tisku dosud chybí ucelená literatura. Úkolem diplomové práce je stručně analyzovat situaci v poválečném Československu a postavení sociální demokracie. V analytické části pak budu charakterizovat studovaná periodika a zkoumat materiál. Na základě kvantitativní obsahové analýzy se budu snažit odpovědět na výzkumné otázky a poté potvrdit či vyvrátit hypotézu.
|
|
|
Teorie a praxe sociální politiky Československa v letech 1945-1946
Křivka, Martin ; Kozmanová, Irena (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá sociální politikou Československa bezprostředně po skončení druhé světové války. V první části práce analyzuje ideové zdroje poválečné sociální politiky, jak se formovaly v domácím a zahraničním odboji - soustředí se především na analýzu koncepce obsažené v klíčovém dokumentu "Za svobodu do nové Československé republiky" a koncepcí vzešlých z práce Ministerstva sociální péče v Londýně. Druhá část se prostřednictvím analýzy legislativních norem a práce Ministerstva ochrany práce a sociální péče zabývá konkrétními kroky v oblasti sociální politiky v bezprostředně poválečném období -- soustředí se zejména na otázku, jak ministerstvo překonávalo situaci informačního nedostatku o rozsahu škod a neexistující nebo nedostatečné materiální, personální a systémové zázemí. Poslední, třetí část, následně analyzuje roli sociálních témat ve volební kampani do ústavodárného shromáždění v roce 1946. Práce se opírá o analýzu primárních pramenů z Ministerstva sociální péče v Londýně, Ministerstva ochrany práce a sociální péče a dobového tisku, uložených v Národním archivu v Praze.
|
|
|
Utváření politického systému v Písku v letech 1945 - 1948
BÍLEK, Jiří
Předložená práce se zaměřuje na období let 1945 {--} 1948, období od konce druhé světové války po počátek komunistického režimu. Sleduje dění v Československé republice od jejího osvobození americkými a sovětskými vojsky, potrestání kolaborantů a odsunu německého obyvatelstva, vzniku Národní fronty a národních výborů jako nových správních a mocenských jednotek, přes volby do Ústavodárného národního shromáždění v květnu 1946, přes postupný rozpad Národní fronty, až po únorový komunistický převrat v roce 1948 a následné květnové volby, a to vše především v obraze dění v regionálním měřítku u vybraného jihočeského města {--} Písek. Autor začíná události sledovat v květnu 1945, tedy v dlouho očekávaných dnech osvobození od nacismu. Zabývá se obnovou samosprávných orgánů ve formě Místního a Okresního národního výboru a obnovou činnosti politických stran, která vyvrcholila v předvolební kampani 1946, a která odráží se v jejich volebních výsledních. Pozornost také věnuje rozporům mezi stranami a jejími členy, které vrcholí únorovými událostmi 1948 a příchodem nového společensko{--}politického uspořádání. Stranou pozornosti nezůstává ani těžká poválečná situace českého obyvatelstva, zásobovací potíže a obnova zničeného města.
|
host ::
RSS.